JUCHUUU! Můj BLOG má dnes první narozeniny! nebo já mám výročí?! 

Každopádně slavím já i blog a mám z toho neuvěřitelnou radost. Přijde mi, že za ten rok mě to baví ještě víc a víc a nejraději bych psala pořád, kdyby na to samozřejmě byl čas. Je to až neuvěřitelné, jak to rychle uteklo, a že už je to ROK od prvního kliknutí „založit blog“. Vlastně jsem ani nikdy nepsala o tom, jak jsem se k tomu dostala, co mě k tomu „dokopalo“ a jestli to byl vůbec můj sen? Tak dnes vám o tom něco málo napíšu. 

Je to už pár let, konkrétně šest let, co jsem začala sledovat A Cup of Style, Zoellu, Lydiu a mnoho dalších na Youtube. Postupem času jsem začala číst hlavně články a říkala jsme si, že by mě to taky hrozně bavilo. Tenkrát jsem nejvíce četla Kanzu a Negin, úplně si pamatuji na ty staré články! To byl asi první impulz, kdy jsem si ve wordu vytvářela vlastní blog a přidávala fotky z pinterestu a we heart it, hihi. Potom byla pár let pauza a zase se to zlomilo, když si založila blog moje sestřenice Sendy a vím, že jsem nad tím začala už opravdu hodně přemýšlet a taky přemlouvat ségru ať do toho jde se mnou a založíme si blog. Pamatuji si, že v prváku na střední jsem už byla na stopro rozhodnutá, ale nakonec na to opět nějak nepřišlo. Tři roky na střední uplynuly a po maturitě opět přišla otázka na blog, jestli už si ho teda založím. Byl to asi přesně ten rok, kdy jsem nejvíc dospěla, začala o věcech přemýšlet jinak a hlavně sem konečně mela kolem sebe lidi, kteří mě v tom podpořili a podporují do teď. Nejprve jsem měla hlavní vizi, že se mnou bude psát články ségra. Ta to ponechala mně, s tím, že mi pomáhá s fotkami, grafikou a vím, že do budoucna něco spolu vymyslíme. A už je to rok, co jsem doma ležela s angínou a odhodlala se založit blog a napsat první článek. 

Musím říct, že vidím za ten rok velký pokrok. Nejen ve mně, ale také v článcích a celkově v blogu. Určitě mám nějaké sny a cíle, ale myslím si, že není na co spěchat a dokud budu dělat, co mě baví, tak se to bude posouvat vždy správným směrem. Chtěla bych taky napsat, že blog jsem si hlavně založila za záměrem toho, že mě to hrozně baví a je to vlastně takový můj koníček. Kdy vypíšu všechny svoje emoce a pocity, přidávám fotky, na které jednou budu vzpomínat, je to vlastně taková moje vzpomínková „knížka“. 

Tak jo, tohle je asi můj „příběh“ ve zkratce. Doufám, že se vám líbil a budete se těšit na další článek! 

NP